Freiwaldova snaha o řešení konzultovaná s Radou starších došla k několika variantám. Freiwald se nezabýval řešením dekorativního stylu stavby, ale kreativně především funkci jednotlivých prostorů určených činnosti sboru. Jediný tlak, kterému byl vystaven, tvořily omezené investiční možnosti. Architektonický styl stavby vyplynul z jednoduchosti a důslednosti při řešení funkce a její ekonomie.
První návrh půdorysu přibližně ve tvaru písmene T počítal s možností dodatečné přístavby dvou bočních lodí. Zjednodušený návrh přibližně stejného půdorysu počítal s možností dodatečné přístavby bytu faráře a kostelníka i dvou bočních lodí. Třetí a poslední návrh s věží umístěnou excentricky na kratší straně vstupního průčelí počítal s možností přístavby jedné boční lodi a předpokládal výstavbu samostatného objektu fary. Třetí poslední varianta uvažovala ještě o uplatnění kruhových oken a vedlejšího vchodu u postranní fasády. Konečné řešení v půdorysu pravoúhlého obdélníku má na východní stranu pravoúhlou lodžii, svou stříškou kryjící kolumbárium. Lodžie přesahuje na západní stranu před hlavní vstup a navazuje na excentricky umístěnou věž zvonice, předstupující hmotu kostelní stavby.
SKALICKÝ, Alexandr, st. Jindřich Freiwald, Husův sbor církve československé hustitské v Novém Městě nad Metují. In: Stopami dějin Náchodska: sborník Státního okresního archivu Náchod. Sv. 12. Náchod: Státní okresní archiv Náchod, 2008, s. 335-354. ISBN 978-80-86676-06-7.
