FARÁŘEM CČSH V NOVÉM MĚSTĚ NAD METUJÍ 1. 8. 1974 – 31. 10. 2010
* 18. 8. 1942 Brno
S účinností od 1. 8. 1974 byl ustanoven farářem novoměstské náboženské obce Václav Böhm. Stal se tak jejím šestým farářem. V letech 1974–2004 byl předsedou náchodského vikariátu, v letech 2010–2015 sloužil jako pomocný duchovní. Byl činný v církevních kazatelských kurzech, dlouhodobě rozvíjel ekumenickou spolupráci s luterskou zemskou církví v Anhaltu. Stal se členem prezídia Evropského fóra křesťanských mužů EFCM. V letech 1990–2010 byl také radním města. V čele své náboženské obce stál déle než 36 let.
Rozhodnutím královéhradeckého biskupa Josefa Pochopa a Diecézní rady CČSH v Hradci Králové byl s účinností od 1. 8. 1974 ustanoven farářem v Novém Městě nad Metují Václav Böhm.
Václav Böhm se narodil v Brně jako syn podplukovníka československé armády a učitelky. Pokřtěn byl v římsko-katolické církvi. Do CČS(H) ho přehlásila matka pod vlivem tetičky učitelky, která působila po skončení války jako katechetka CČS(H).
Duchovní péčí prošel v Českých Budějovicích, odkud pod vlivem faráře Antonína Urbana (později biskupa plzeňské diecéze) po maturitě odešel studovat bohoslovectví na Husovu bohosloveckou fakultu v Praze. Po absolvování základní vojenské služby se oženil s Jaroslavou Zahrádkovou, farářkou v Machově. V roce 1964 byli manželé ustanoveni v královéhradecké diecézi.
Krajský tajemník pro věci církevní v Hradci Králové neuděloval farářským manželským dvojicím státní souhlas k službě. Tak byli manželé sice v hradecké diecézi, ale v pražském kraji. Jaroslava Böhmová v Rožďalovicích, kde manželé na faře bydleli, Václav Böhm komplikovaně dojížděl do 50 km vzdálené náboženské obce v Bakově n. Jizerou a navíc administroval náboženskou obec v Kněžmostě. Takto manželé sloužili téměř deset let.
Po uvolnění místa faráře v Novém Městě nad Metují a rezignaci farářky v Dobrušce manželé požádali o ustanovení v těchto dvou farnostech.
Bratra faráře Josefa Kosinku znali manželé jen letmo. Jaroslava Böhmová si jej pamatovala ze svého působení v Machově jako horlivého diskutéra. Zprávy o tom, co se vlastně v Novém Městě děje byly sporadické a zdaleka nedávaly tušit podstatu věci. Po podání žádosti se snažili získat od svých kolegů bližší informace, ale nikomu se o tom nechtělo mluvit. Nikdo další se o službu v těchto náboženských obcích neucházel.
Koncem června Josef Kosinka, který již ztratil státní souhlas pro výkon duchovenské služby, ale úzký kontakt s náboženskou obcí si udržoval prostřednictvím členství v Radě starších, pozval manžele k návštěvě fary a sboru. Proto manžele Böhmovy o měsíc později zpráva o smrti Josefa Kosinky velmi překvapila.
Husův sbor v Novém Městě nad Metují byl v den pohřbu přeplněn lidmi. Faráři nastupující k pohřebnímu obřadu museli vejít do sboru zadním vchodem. Atmosféra byla velmi napjatá. Manželé byli upozorněni, že mezi lidmi je řada tajných policistů. Kázal královéhradecký biskup br. Josef Pochop. Po pohřbu byla svolána Rada starších, které byl Václav Böhm představen, a byl mu předán dekret s ustanovením do zdejší náboženské obce od 1. 8. 1974.
Do Nového Města se manželé nastěhovali 5. srpna a 11. srpna je biskup Pochop uvedl do služby, dopoledne v Novém Městě Václava Böhma, odpoledne v Dobrušce Jaroslavu Böhmovou.
BÖHM, Václav. Kronika 1974. Nepublikováno. Kráceno.
JINDRA, Martin a Marcel SLADKOWSKI. Biografický slovník Církve československé husitské. [B. m.]: Církev československá husitská, 2020. ISBN 978-80-7000-167-7.